Phiadelphia 76ers - historie
Philadelphia 76ers
Jako jedno ze tří družstev NBA s více než 2000 vítězných zápasů v pravidelné sezoně byl tým 76ers překvapivě neúčinný. Celtics a Lakers, další dvě mužstva s touto bilancí, si na konto připsali 27 titulů a 43 účastí ve finále NBA. Tým 76ers získal tři tituly v osmi finálových startech.
To však neznamená, že se 76ers neřadí mezi vzorová družstva ligy. Od svého debutu v sezoně 1949-50 jako Syracuse Nationals získali Nats/76ers 31 vítězných sezon, 37krát se kvalifikovali do play-off a v sezoně1966-67 vytvořili podivuhodný rekord 68:13, jedno z pěti nejlepších skóre v historii NBA.
Příliš často se však úspěch týmu ztratil ve stínu výkonů ostatních družstev. Většinu čtrnáctiletého období pod hlavičkou Syracuse Nationals strávil celek střety se silnými Minneapolis Lakers a Rochester Royals. Syracuse Nationals, kteří byli postaveni kolem Dolpha Schayese. Prohráli ve finále 1950 a 1954 s Lakers, ale v roce 1955, rok poté, co minneapoliský střední útočník George Mikan odešel z aktivního basketbalu, získali svůj jediný titul.
Když se družstvo přestěhovalo v roce 1963 do Filadelfie, rok poté, co odsud odešli do San Franciska Warriors, vítězství se stalo otázkou vyrovnání se všemi jonesy a russellsy a zbytkem mocných Celtics, kteří se nacházeli uprostřed dlouhé šnůry vítězství - 11 titulů ve 13 sezonách. Mužstvo 76ers se vzchopilo a vyhrálo třikrát po sobě divize a urvalo vítězství na šampionátu 1967 pod vedením Alexe Hannuma s jednou z nejsilnějších sestav, která kdy byla postavena. V týmu sezony 1966-67 se objevil Wilt Chamberlain na středu, Billy Cunningham, Chet Walker a Luke Jackson pod koši a Wali Jones a Hal Greer v rozehrávce.
Vítězství 76ers ukončilo řadu osmi titulů Bostonu, ale Celtics se vrátili na trůn v sezoně 1967-68 i navzdory 62 vítězným zápasům Filadelfie. Tým 76ers překvapivě postupně klesl na 30 vítězných zápasů v sezoně 1971-72 a na devět o rok později, což byl nejmenší počet v historii NBA.
Ale ke své bývalé slávě se dopracoval stejně rychle, jako ji pozbyl. Další slavné období začalo v roce 1976 s příchodem Julia Ervinga a skončilo v roce 1985 s odchodem trenéra Cunninghama. Mezitím hráči 76ers získali čtyři tituly Atlantické divize, sehráli 50 vítězných zápasů v devíti z deseti sezon, čtyřikrát se probojovali do finále NBA a vyhráli třetí a poslední ročník mistrovství, když v třiaosmdesátém porazili ve finále Lakers. Sestava složená z fantastického Ervinga, Andrewa Toneyho, Maurice Cheekse a Bobbyho Jonese byla doplněna o středního pivota Mosese Maloneho.
Příchodem Charlese Barkleyho, zaníceného silového útočníka, který udržoval 76ers v konkurenceschopné formě svými doskoky a bodováním celých osm sezon, se úspěchy trochu prodloužily, ale Barkleyho prodej Phoenixu v roce 1992 signalizoval počátek významné přestavby.
Clarence Weatherspoon a Jerry Stackhouse, vzešlí z draftu spolu s přírůstkem z roku 1995 Derrickem Colemanem, vytvořili silné jádro a obnovili naděje na rychlý návrat do špičky, ale v posledních dvou letech tým Philadelphia 76ers v play-off chyběl.
V sezóně, která byla zkrácena stávkou, 76ers docela s přehledem postoupili do play-off, kde v prvním kole porazilo Magic 3:1, ale ve druhém kole byli smeteni Indianou. Následující rok Phila opět postoupila do play-off a opět vypadla s Indianou, tentokrát 4:2. V sezóně 2000/2001 76ers dosáhli největšího úspěchu za posledních deset let a postoupili finále NBA, kde ale nestačili na LA Lakers. Další rok ale Sixers nenavázali na úspěch a vypadli už v prvním kole play-off s Bostonem. Poté se Phila opět trošku zvedla a v následujícím play-off postoupili do semifinále konference, kde nestačili na Detroit. V sezóně 2003/2004 Philadelphia dosáhla pouhých 33 výher a do play-off se nedostala. O rok později vypadla v prvním kole opět s Detroitem.